Roman Anderle: Odliv mladých narůstá. Proto jsem zůstal a chci bojovat! (rozhovor)

Roman Anderle je jedním z motorů Krnovských patriotů. Pro běžného Krnováka možná neznámé jméno, pro zasvěcené pojem. Na naší kandidátce nabité osobnostmi „okupuje“ teprve 29letý mladík páté místo. Dobře víme proč. Patří totiž mezi největší naděje našeho města. Deník jej před časem zařadil mezi panelisty – osobnosti Moravskoslezského kraje. Roman se věnuje především urbanismu, tedy tomu, co a kde město staví. Společně s M. Cestrem také zaslal písemnou připomínku na Ministerstvo životního prostředí proti rozšiřování výroby asfaltu.

Romane, drtivá většina talentovaných mladých lidí z Krnova utíká do velkých měst. Ty jsi světlou výjimkou. Jak se ti to podařilo a nelituješ toho?

Určitě nelituji. Měl jsem možnost mnohokrát odejít, vždy vyhrál Krnov. Pokaždé jsem našel důvod nebo způsob zůstat. Navíc si poslední roky mnohem víc uvědomuji, že pokud mi ta situace vadí a chci ji změnit, rozhodně nepomůže utéct.

Jednoduché to určitě není a už vůbec to nevyřešíme za rok. Začít bychom ale měli už u vzdělávaní. Učit děti o Krnovu, ukázat jim kus historie, souvislosti. Pokud budou vyrůstat s určitou hrdostí na své město, je to šance. Ve vyšším věku tady ale samozřejmě musí mít vyžití, nejlépe pak práci. Marně se snažíme lákat do Krnova nový průmysl, přitom obrovský potenciál pro mladé je například v oblasti (IT) informačních technologií nebo marketingu, to mladé baví a investoři zakládají pobočky v menších městech, je to pro ně finančně výhodné.

V Krnově provozuješ reklamní agenturu Anderle studio, máš dokonce dva zaměstnance. Jak těžké je řídit takovou firmu ve městě, které nepatří zrovna mezi velké nebo prosperující? A proč ses vlastně rozhodl jít touto cestou, studoval jsi architekturu…

Po bakalářském studiu architektury jsem se musel rozhodnout, jestli opustit region a jít si plnit dětské sny architekta do větších měst, nebo zůstat a navázat na podnikání, kterým jsem si přivydělával už během školy. Zůstal jsem, nejsem hotový architekt, ale zase máme dobrý pocit, když můžeme pomáhat místním živnostníkům a podnikatelům. Jednoduché zde podnikat ale není. Je pravdou, že v jiných městech jsou na tom agentury našeho typu mnohem lépe, místní firmy nemají tak velké rozpočty a stále ještě marketingu nevěří. My se ale stále ještě vyvíjíme a věříme, že Krnov má na víc ve všech oblastech.

Co říkáš na architektonickou soutěž na Hlavní náměstí? Architektura je tvé téma číslo jedna. Pomohl jsi do Krnova dostat Adama Gebriana, oceňovaného architekta, média dříve citovala tvé postoje k zástavbě kasáren. Navíc na náměstí bydlíš. Širokou veřejnost výsledky soutěže naštvaly a lidé ve městě hlasitě dávají najevo, že nesouhlasí s jeho zástavbou…

Myšlenka vylepšit náměstí byla určitě dobrá. Z urbanistického hlediska je jasné, že na náměstí něco chybí, otázkou je co. Osobně si myslím, že soutěži měla předcházet lepší příprava a zadání. Nejdříve je třeba se ptát občanů, co by si přáli a jak to vidí. Musí se dát veřejnosti na vědomí, že je v plánu dělat soutěž a do zadání chceme zahrnout aktuální náladu a tužby celého města, nejen přání jeho vedení, které navíc ani vlastně nevědělo co si přát. Lidem se tak vůbec nedivím, kdybych do problematiky neviděl hlouběji, budou mé emoce podobné.

Mladí lidé moc nechodí k volbám po celém světě. Přesvědčit, aby šli zrovna ke komunálním volbám, které jsou v Krnově typické velmi nízkou volební účastí i u starších generací, je výzvou. Věřím, že si s ní poradíš…

Také doufám, tak uvidíme. Věřím, že mládí může být politice ku prospěchu, proto je třeba aby na to přišli i mladší voliči. V kombinaci se zkušeností ostatních pak vždy vznikají skvělé nápady a právě proto jsem nesmírně vděčný, že jsem součástí Krnovských patriotů. Určitě se ale budu snažit oslovit nejen mladé voliče.