Quo vadis městské lázně?

Příprava rekonstrukce městských lázní se dostala do další fáze. Byla sestavena pracovní skupina se zástupci napříč zastupitelskými kluby. Ty byly vyzvány, aby zaslaly své připomínky na toto téma. Tady je náš výstup…

CENA: Krnovská sportoviště jsou ve špatném stavu. Týká se to jak čtveřice největších (kromě městských lázní je to hokejový, fotbalový a atletický stadion), tak i dětských hřišť a plácků, do kterých město léta vkládalo velmi málo. Za takových okolností by bylo nerozumné investovat velký objem prostředků do jediného zařízení. Za maximum považujeme částku 200 mil. Kč. Zařízení by mělo sloužit primárně plaveckému oddílu, dětem a krnovským občanům. Bazény a aquaparky má nebo buduje téměř každé město, neočekávejme masy turistů.

OBSAH: Snažme se odlišit od staveb tohoto typu v okolí. Velkorysou zážitkovou zónu doporučujeme pojmout výrazně skromněji a místo toho investovat do kvalitního saunového centra rozsahem přiměřeně posíleného oproti současnému stavu. Krnov má velkou saunařskou tradici, jeho sauna přitom neodpovídá ani standardu v malých wellness hotýlcích. Oproti koncepční studii Wach doporučujeme redukovat také infrastrukturu typu gastro, šatny, skříňky a doplňující služby: fitness, ricochettové kurty atd. Sauna by měla být přístupná z bazénu (za příplatek), stejně tak i gastro provoz.

PROCES: navrhujeme rozdělit do tří fází:

a) Považujeme za klíčové, aby panovala shoda na základních parametrech takového zařízení (viz obsah). Pokud chceme docílit cenově udržitelného řešení, budeme muset zřejmě výrazně zasáhnout do návrhu v koncepční studii firmy Wach. Považovali bychom za nekoncepční, abychom soutěžili projektovou dokumentaci na řešení, o kterém vlastně nemáme jasnou představu.

b) Na základě výše uvedené shody a jasného zadání by bylo rozumné provést studii proveditelnosti, jejíž součástí by byla finanční analýza. Součástí by mělo být i srovnání variant, zda by investice nebyla výrazně výhodnější při stavbě na „zelené louce“. V případě rozdílu ve výši 50 mil. Kč a více už by novostavba stála za úvahu. Nejde navíc jen o pořizovací, ale i provozní náklady. Nabízí se např. varianta stavby u koupaliště, u zimního stadionu, případně další. Každá má své výhody a nevýhody. Nepovažujeme to za návrat k „bodu 0“ – nevidíme velký rozdíl v tom, zda budeme zadávat projektovou dokumentaci na novostavbu či rekonstrukci.

c) Posledním krokem by bylo vyhlášení architektonické soutěže, minimálně ideové, když ne projektové. Zadáním by byly závěry pracovní skupiny a studie proveditelnosti. Výhody soutěže jsou zřejmé = z několika návrhů se vybere ten nejlepší, přičemž i ten lze korigovat o naše dílčí připomínky.

Takto systémový, koncepční postup bude znamenat zdržení maximálně do cca 10 měsíců oproti překotnému zadání projektové dokumentace. Výsledkem bude jasnější představa a tvorba projektové dokumentace bude na druhou stranu o něco rychlejší. U tak rozsáhlé investice řádech stovek miliónů je podle našeho názoru důkladná příprava nezbytná.