fbpx Skip to content

Kamil Trávníček: Važme si našich škol, dětí, rodičů a pedagogů (rozhovor)

Kamil Trávníček patří v místní komunální politice mezi nováčky. Před čtyřmi roky naskočil do rozjetého předvolebního vlaku a brzy ukázal, že bude velkou posilou. Ve volbách uspěl a stal se jedním z pěti našich zástupců v krnovském zastupitelstvu. Svoji práci zastupitele bere nesmírně zodpovědně, bývá jedním z nejlépe připravených členů zastupitelského sboru. Svým kultivovaným vystupováním zvyšuje důstojnost zastupitelstva. Vždy se snaží hledat konsenzus, „obrušuje hrany“ a je důležitým pojítkem mezi opozicí a koalicí.

Mgr. Kamil Trávníček, 39 let, ředitel Základní umělecké školy Krnov, sbormistr souboru Ars Voce

Kamile, jsi zářným příkladem toho, že opravdový patriot nemusí být nutně rodákem. Narodil ses ve Vítkově. Jaké byly tvé první dojmy z Krnova, když si tady začal jako patnáctiletý kluk studovat „pajdák“?

To je krásná otázka… dovolím si jen upravit ten věk, kdy jsem poprvé „ochutnal naše město“. Jsem ještě z té generace mladých, která měla jen osmiletou školní docházku. Mé první dojmy byly rozhodně již o rok dříve na „přijímačkách“. V očích stále vidím ty obrovské, dnes již jen okrasné, hodiny na budově této školy. Prostě kluk z vesnice, který se vydal poznat svět 🙂

Krnovská Střední pedagogická škola je jednou z výkladních skříní našeho města. Vystudovala ji celá řada úspěšných kantorů z různých měst. Ty ses sem vrátil jako mladý začínající pedagog. Jaké byly tvé učitelské začátky a jaké to bylo přeskočit z role studenta za katedru na stejné škole, byť s několikaletou pauzou studia na vysoké škole?

Splnil se mi sen…a to doslova! Na začátky tedy vzpomínám opravdu obzvláště rád. Zažil jsem ještě drtivou většinu svých kantorů…mohl bych samozřejmě jmenovat, ale nerad bych někoho opomenul! Přechod byl pro mě pohodový. Měl jsem za sebou pět let praxe na základní škole v Ostravě a přiznám se, že i tato část mého života byla pro mě více než důležitá. V Krnově jsem tedy věděl, co přibližně čekat, a na koho se obrátit s prosbou o pomoc.

Na stejné škole jsi založil a působíš také jako sbormistr pěveckého sboru Ars voce. Tady tě širší krnovská veřejnost poprvé zaregistrovala a dnes každý dobře ví o obrovských úspěších, které si se sborem dokázal. Jak těžké je dnes takové těleso udržet při životě a v potřebné kvalitě? Na střední školu děvčata přicházejí a odcházejí, musí to být náročné.

Ano, náročné to rozhodně je, ale ta radost z každého vystoupení a spokojených tváří posluchačů to vždy vynahradí. Sbor jsem založil v roce 2002 a celkem rychle se stal tělesem, které je schopno konkurovat již desetiletí zavedeným sborům. Každopádně si musím sáhnout do svědomí. Nasazení v posledních letech, díky mému pracovnímu vytížení, již není takové, jak bych si mnohdy přál. Sbor totiž není jen o sbormistrovi. “Naráželi” jsme lehce na absenci kvalitního klavíristy a dalšího kolegy, který bude mou pravou rukou. Naštěstí již druhým rokem mám kolem sebe lidi, kteří umí, chtějí a já jim plně důvěřuji. Bez nich by sbor už dávno nebyl.

Před sedmi lety se ti pracovní život převrátil vzhůru nohama. Uspěl jsi v konkurzním řízení a stal ses ředitelem Základní umělecké školy Krnov. Učit a řídit takovou organizaci je přeci jen něco úplně jiného. Jaký je běžný pracovní den ředitele „ZUŠky“, zbývá ti ještě nějaký čas na kantorskou činnost?

Nastoupil jsem na konci školního roku 2010/2011… řeknu Ti, strašně to letí! Jinak máš naprostou pravdu…obrátil se zcela „naruby“. Ať v tom dobrém, nebo i zlém. Je to neskutečně náročná profese…o tom se těžko píše, to se musí zažít. Ale pozor, pořád mě obrovsky baví! No a jak postupně rozkrývám tu širokou paletu barev, tak čím dál více. Jinak běžný den je jasně daný. Odvedu kluky do školy a dopoledne řeším agendu školy, po obědě většinou učím hudební nauky, sólový zpěv, sbor a průběžně se věnuji “ředitelské” operativě, která k této práci také patří. Když jsou odpolední a večerní akce, a že jich je každý rok cca až 250, tak domů přicházím i v osm večer. Učení samotné je pro mě stále za odměnu… jsou to chvíle, které mě stále utvrzují v tom, že to s kolegy děláme dobře a ta neskutečná dřina kolem dává smysl!

Dobře víme, že už několik let bojuješ za přesun své školy do důstojnějších prostor na Náměstí Míru. Jaké máš se školou další plány, kam bys jí chtěl rozvíjet?

Každý správný ředitel má svou vizi, kde by chtěl organizaci vidět za pár let. I my ji samozřejmě máme. O to více jsem hrdý, že ta vize je společná a intenzivně na ní všichni pracujeme. Celou koncepci máme na webových stránkách školy www.zuskrnov.cz. Ten nejdůležitější bod z této vize je „Historická změna místa poskytovaného vzdělávání“. Jednoduše řečeno, přesun ZUŠ Krnov z Hlavního náměstí a Revoluční ulice, na náměstí Míru č.13. Škola, žáci, rodiče a pedagogové si to rozhodně více než zaslouží!

Jsi naším expertem na školství a vzdělávání, působíš také ve školské komisi. Jakým výzvám krnovské školy v současnosti čelí? Může tuto oblast město výrazněji pozitivně ovlivnit a jak?

Slovo expert zní až velmi vznešeně… mám možná mírnou výhodu, že mám vystudovaný školský management na Ostravské univerzitě. Takže bych to spíš pojmenoval, baví mě to a rád bývám „v obraze“. Bohužel se školství točí v obrovských turbulencích a ne zrovna pozitivních. Vrcholní politici hřeší na to, že je nás ve státním aparátu nejvíce a těžkopádně se domlouváme na společných vizích. Nemluvě o tom, že drtivá většina jsou „srdcaři“, kteří zvládnou nést na svých bedrech cokoliv. No a pak je tam ta malá, ale o to významnější skupina, která by na učení potřebovala minimálně zbrojní pas… jenže díky těžkopádnosti zákonných norem s tím vedoucí pracovníci pramálo zmůžou. Krnov může být celkem spokojený. Školy se postupně opravují, jsou tam šikovní ředitelé a ještě šikovnější kantoři. Problémy samozřejmě nějaké jsou / školské obvody, školní jídelny, klesající demografická křivka, erudovanost pedagogického kolektivu, byrokratická zátěž ve všem, co souvisí se školským aparátem, finanční ohodnocení, apod. / Ale jsou to celkem malichernosti proti tomu, co řeší v jiných městech. Každopádně je třeba si vážit našich škol, dětí, rodičů a odevzdaných pedagogů… je to naše budoucnost!!

Mezi zastupiteli jsi nováčkem. Jaké byly tvé začátky v komunální politice? Povolební vyjednávání a následný odsun do opozičních lavic musela být i pro tebe pořádná “divočina”. Jak hodnotíš poslední čtyři roky v roli zastupitele?

Druhá největší „škola/zkušenost/“ mého života… pokud si někdo myslí, že práce zastupitele je „brnkačka“, tak se opravdu hodně moc plete. Byl to pád z vysněných obláčků do reality všedních dnů. Naštěstí jsem měl důvod, proč jsem do toho šel. Po prvních měsících jsem si říkal, že po splnění mé vize, tohle už rozhodně nikdy nechci zažít. Jenže pak do toho člověk postupně pronikne. Zjistí, že mnoho občanů něco trápí, cítí křivdu, nepochopení, arogantnost, nekomunikaci, prospěchářství v té negativní formě a řekne si… tak pokud mohu alespoň pro jedno z nich něco udělat a mám důvěru občanů, jsem tady správně. Na druhou stranu musím říci, že jsme v tomto volebním období zastupitelstvo kultivované, které v drtivé většině řešilo problémy racionálně.

Bydlíš na Nerudově ulici. Je to jedna z lokalit, kterou už delší dobu trápí silný zápach z tavírny asfaltu. Problému ses hodně věnoval a zdá se být neřešitelný. Vidíš někde světlo na konci tunelu? Věříš ještě firmě, že problém dokáže odstranit případně vidíš nějaké řešení, jak tavírnu zastavit?

Zeptej se mé rodiny, jak to vnímá! A to jsme zasaženi na Nerudově ulici jen okrajově. No, je to obrovský problém, který vůbec neměl být! Bohužel je to ve stádiu, kdy současný stav zřejmě neovlivníme. Maximálně můžeme ovlivnit stav budoucí, kdy se plánuje až čtyřnásobná výroba. To vše ovšem za předpokladu, že to nebude lhostejné vedení města a hlavně našim spoluobčanům. Pokud se tato společenská iniciativa nezvedne, nebudeme městem stromů, ale městem asfaltového smradu na mnoho desetiletí! A pokud si toto čte vedení firmy EDC, tak je touto formou moc prosím, nejen za svou rodinu, ale i za všechny obyvatele Krnova. „Změňte, prosím, tuto lokalitu. Pokud tak neučiníte, zničíte náš krásný Krnov a zdraví našich dětí“.

S ženou Naďou, úspěšnou fotografkou, vychováváte dva syny. Potatili se a zdědili po tobě umělecké sklony?

To víš, že ano… a doufám, že je to brzy přejde 🙂 Je fajn v těchto jejich letech pozorovat, jak poznávají svět, nebo jak se jim postupně mění hodnoty, názory a postoje. Prostě mít zdravé a šikovné děti je obrovský zázrak!

Blíží se komunální volby. Zkus napsat, co považuješ za klíčová témata, kterým bychom se měli v následujících čtyřech letech věnovat?

Město není jen školství, nebo kultura… je to ucelený soubor oblastí, který je tak obsáhlý, že vypíchnout něco extra by bylo chybou. Je potřeba se obklopit rozumnými odborníky, zkušenými úředníky, aktivními občany, koaličními partnery, zlepšit komunikaci, naslouchat lidem, přijmout kritiku a vdechnout našemu městu zase „život“. Krnov si to určitě zaslouží!

Back To Top