skip to Main Content
Miroslav Kozelský: Už Přes Dva Roky Jenom žasnu (rozhovor)

Miroslav Kozelský: Už přes dva roky jenom žasnu (rozhovor)

Miroslav Kozelský je pravým gentlemanem, obrovskou morální autoritou a my jej považujeme za opravdový klenot našeho týmu. Působil jako zastupitel, radní a můžeme tak těžit z jeho velkého přehledu, zkušeností a perfektní znalosti Krnova. Skutečným důvodem, proč si jej tak vážíme, je jeho moudrost. Nepatří mezi nejaktivnější řečníky, každá jeho věta má ale obrovskou váhu.

Mirku, pracuješ jako manažer zahraničního obchodu v krnovské strojírenské firmě SKOL. Svými zakázkami dáváš práci několika desítkám pracovníků. Jaké to je spolupracovat se zákazníky z náročný trhů jako je Nizozemí, Skandinávie, USA… V čem se zákazníci liší oproti těm českým? Jsou náročnější?

Na cestách, ať už soukromých nebo obchodních je kontakt s lidmi to nejcennější. Rozdíly mezi nimi na celém světě jsou z mého pohledu menší, než si často myslíme. Přesto mají různé národy či oblasti svá specifika, obzvlášť pokud jde o byznys: Nizozemci jsou historicky rození obchodníci a vyjednavači. Jednání o cenách jsou tvrdá a nesmlouvavá. Skandinávci naopak lpí na spolehlivosti, čestnosti a cena často nehraje hlavní roli. Pokud si trpělivě získáte jejich důvěru, společné projekty mohou trvat po generace. Velmi dobře se mi spolupracuje s Angličany, nikdy se nepřestanu obdivovat jejich korektnosti a noblese v práci i mimo ni. Němci, ale překvapivě i Američané tvrdošíjně lpí na procedurách a technických detailech, zatímco Italové na detailní dotaz ohledně přesné specifikace materiálu běžně napíší „materiál není dřevo“.

Jsi vášnivým cestovatelem, procestoval si Evropu, Asii, ale s ženou Evou se často vracíte do Polska. Proč zrovna k našim sousedům, co se vám na Polsku tak líbí a mohl bys dát čtenářům i nějaké konkrétní cestovatelské tipy?

Polsko už jenom proto, že jsme do roku 1989 na rozdíl od „vnitrozemců“ vyrůstali ochuzeni o cesty na severní světovou stranu – kdo z nás si za totality nešlápnul na Sněžce či jinde za hraniční kámen a nechlubil se pak ve škole, že byl v Polsku? O to větším „kulturním šokem“ byly první cesty do Głubczyc, kdy polské příhraničí bylo v podstatě zaostalou zemědělskou zemí. Poláci od té doby nicméně udělali obrovský skok kupředu, jejich infrastruktura se rozvíjí přímo ďábelským tempem – pokud my jednou ročně s velkou slávou otevíráme pětikilometrový úsek dálnice, jich Poláci vystaví stovky. Máme se ženou rádi i Poláky samotné, jsou tak nespolehliví a v dobrém slova smyslu ujetí, ale zároveň srdeční a vždy dobře naladění. Cestovatelské tipy by vydaly na celou publikaci, je těžké něco vypíchnout. Wrocław, Toruń, Zamość, mazurská jezera, pochopitelně Kraków i před očima měnící se Warszawa… Pro Krnovana ale velmi doporučuji navštívit nedaleké Opole, především jeho fantastickou ZOO s úžasným přilehlým parkem.

Působíš v klubu orientačních běžců, jsi tahounem mezi organizátory závodu Cvilínských schodů a především se ti podařilo během jednoho roku vytvořit velkou a stále rostoucí partu nadšených běžců. S nadsázkou by se v Krnově dalo mluvit o „roku běhání“. Zkus nám ho popsat…

Při mé tělesné konstituci je zřejmé, že nejsem žádný špičkový běžec, byť na krátké vzdálenosti dokážu i leckterým mladším řádně zatopit 🙂 I proto jsem dlouho běhal sám s pocitem, že nikdo jiný se s takovým trabantem nebude chtít ploužit. Krnov je ovšem plný podobných rekreačních běžců a při svých bězích jsem si často lámal hlavu, jak tu roztříštěnou krnovskou běžeckou komunitu stmelit. Zlom nastal v momentě, kdy jsme s Jirkou Žaloudíkem začali pořádat veřejné tréninky pro nově budovaný závod Cvilínské schody: na první trénink přišlo téměř dvacet lidí, další se začali nabalovat a téměř vždy přijde do přátelské a dobře naladěné party běžců různé výkonnosti někdo nový. Je pro nás nekonečnou odměnou, když nám „schodaři“ posílají fotky svých medailí a často děkují za nový impuls nejen ve sportovním životě. A musím se pochlubit: od minulého měsíce máme i mistryni ČR – konkrétně v běhu do vrchu Hanku Bednarčíkovou. Jakkoliv to zní jako klišé, dělat něco od srdce se vždy vyplatí!

Máš dvouletou dceru Zolku. Díváš se jako relativně čerstvý táta na Krnov jinou optikou?

Pochopitelně dívám – tím, že prakticky každý den chodím na procházky, dříve s kočárkem, nyní už spíše bez něj, mám možnost pozorovat Krnov v mnohem pomalejším tempu, než když jedu autem, na kole, nebo spěchám po svých. Také se často dostávám do zákoutí, kde jsem třeba léta nebyl. Krnov je proti jiným městům poměrně čisté a upravené, má logickou strukturu (centrum, park v místech hradeb, navazující zástavba) a všude je blízko. Je ale škoda, že často celkový dojem trpí nahodilými nepromyšlenými zásahy, jako například smršť v podobě nových dětských hřišť. Připadá, mi jako by těsně před volbami někdo listoval jejich katalogem a házel kostkou, kam tu či onu katalogovou průlezku umístí. Přitom byl nedávno odborníky zpracován obsáhlý a propracovaný materiál, který se dětskými hřišti a plánem jejich umístění zabývá.

Ing. Miroslav Kozelský, 39 let, manažer exportu ve společnosti SKOL s.r.o.

Na začátku roku 2016 jsi opustil ČSSD a složil kvůli tomu i zastupitelský mandát. Máš za sebou dva roky působení v Krnovských patriotech. Jak je hodnotíš a co si slibuješ od těch dalších…

Říkám to často a všude, ale nemůžu si pomoct – já už přes dva roky jenom žasnu. V sociální demokracii jsem měl a stále mám řadu skutečně dobrých přátel, ale demokracie se často omezovala na en bloc odhlasování toho, co už bylo předem připraveno. Ale tak to funguje asi u všech velkých stran. Skutečnou týmovou práci, věcné a do pozdních večerních hodin trvající vzrušené diskuse, respekt k opačnému názoru a nalézání kompromisních řešení jsem nicméně poznal až u Krnovských patriotů. Už jenom procedura tvorby volebního programu, desítky zapojených aktivních lidí a mnoho stovek hodin mravenčí práce inovativních a inspirativních lidí mě naplňuje pocitem, že přesně tohle má smysl. Že promyšlené řešení nových sportovišť, navazujících cyklostezek, křižovatek za nás prostě nevyřeší předseda vlády, byť na něj někteří vyvolení mají číslo. A od dalších let mezi Patrioty si slibuji právě to pokračující zdrcující pracovní nasazení, entusiasmus a vášeň pro naše město. Bude mi ctí se na tom všem podílet.

Back To Top