skip to Main Content
Kůrovcová Kalamita V krnovských Lesích: Tragédie Nebo Výzva Do Budoucna?

Kůrovcová kalamita v krnovských lesích: tragédie nebo výzva do budoucna?

Zdrcující záběry vykácených krnovských lesů, náklaďáků plně naložených dřevem a k nepoznání změněných vycházkových a houbařských míst plní již přes tři roky stránky místního tisku. Katastrofální situace, která se netýká pouze Krnova a jeho okolí, ale prakticky celého Slezska, severní a střední Moravy, paradoxně zvýšila zájem a povědomí o hospodaření v městských lesích, příčinách a souvislostech probíhající kalamity i řešení pro budoucí generace.

Na katastru města se lesy podílí přibližně jednou čtvrtinou jeho plochy. Největším vlastníkem příměstských lesů je stát, který obhospodařuje prostřednictvím LČR 525 ha, město Krnov vlastní 482 ha lesů v kategorii zvláštního určení a hospodaří na nich od roku 1992 Lesní správa města Krnova s.r.o. – servisní organizace města, jejímž je město Krnov jediným majitelem a společníkem. Pro řadu Krnovanů je novinkou, že město vlastní rovněž rozsáhlé lesní pozemky v katastru obce Staré Purkartice – často je znají z příjemných vycházek a neví, že například Kamenná bouda nebo Mořské oko nad Karlovicemi se nachází na pozemcích města Krnova. Celkem tak město vlastní 1637 ha lesní půdy. Tato skutečnost vychází z historických souvislostí, kdy hranici mezi státními a krnovskými lesy tvoří tzv. lichtenštejnská hranice vyznačující majetek rodu Lichtenštejnů, pod nějž mimo jiné řadu let patřilo i Krnovsko. Vnímavému turistovi na Ježníku nebo Cvilíně zcela jistě neuniknou hraniční kameny s nápisem F.L. = Fürstentum Liechtenstein, dle kterých lze odvodit, zda se nacházíme v krnovských nebo již státních lesích.

Současná kalamitní situace na Krnovsku se datuje od roku 2015, který byl extrémně suchým, a kdy kritická absence srážek a vysoký počet tropických dní velmi rychle způsobila oslabení monokulturních smrkových porostů a jejich napadení především dříve vzácným lýkožroutem severským. Ten v předchozích letech decimoval lesy ve Slezské nížině a postupně se rozšířil směrem na západ. Zatímco s lýkožroutem smrkovým lesníci umějí účinně bojovat, lýkožrout severský napadá především korunovou část stromů, projevy poškození jsou tak často skryté a vyhledání napadeného stromu je mnohem obtížnější. Problém je navíc v tom, že klasické obranné metody (např. lapače) na lýkožrouta severského téměř nefungují. Výsledkem je kalamita nevídaného rozsahu, kdy především starší lesní porosty nad Starými Purkarticemi byly téměř všechny vykáceny. Bohužel lýkožrout napadá stále mladší porosty a lesníci se vracejí do již řešených porostů s novými zásahy. Protože kalamitní situace se netýká pouze Krnovska, je na trhu značný převis nabídky dříví nad poptávkou a aktuální prodejní cena je nemilosrdně tlačena na méně než polovinu hodnoty před rokem 2015. Město Krnov tak při loňské těžbě převyšující 125 tisíc m3 (plánovaná roční těžba z Lesního hospodářského plánu je stanovena na 15 tisíc m3) trpí ztrátou na zisku ve výši mnoha desítek milionů korun…

I přesto zaznívají bizarní názory, že kůrovcová kalamita ve skutečnosti vůbec neexistuje a za dramatickou těžbou je snaha měst o vylepšení rozpočtu.

 
Lesní správa města Krnova oproti řadě jiných lesních správ na vzniklou situaci dlouhodobě reaguje razantní změnou struktury nové výsadby, kdy jsou v daleko větší míře upřednostňovány melioračně zpevňující dřeviny, které jsou jednak daleko méně náchylné vůči škůdcům, ale především zadržují vodu v krajině, snižují riziko povodní a celkově se podílí na zlepšování vodního režimu lesních půd. V letech 2009 – 2018 byly na Krnovsku vysazovány nejčastěji buk – 42,60%, smrk 41,08% (přičemž smrk je záměrně vysazován jako tzv. „pionýrská dřevina“, která připravuje vhodnější mikroklimatické podmínky pro náročnější dřeviny a je redukován v následných prořezávkách či přirozeně vytlačen cílovou dřevinou – bukem), borovice 9,11%, jedle 2,59%, modřín 2,37%, sází se i dub, jilm a další. V kontextu kalamitní situace krnovští lesníci bojují nejen s časem a extrémně suchým počasím znemožňujícím zalesňování vzniklých holin, ale také s nedostatkem kvalifikovaných pracovních míst.

Jaká jsou východiska do budoucna? Je zjevné, že kůrovcová kalamita je pouze důsledkem kombinace dlouhodobé globální změny klimatu a nevhodné struktury lesních porostů, jejichž smrkové monokulturní plantáže – jakkoliv to může znít přehnaně – nemají se skutečným lesem nic společného. Ať už se jedná o hospodaření s vodními zdroji, inovativní rozvoj vodárenské infrastruktury, zlepšení ochrany půdy v rámci promyšlených pozemkových úprav nebo o zvýšení ochrany půdy před účinky eroze, zcela nezbytná bude spolupráce expertů ze všech dotčených oblastí (lesníků, vodohospodářů, zemědělců, úředníků, politiků…) Krnovští patrioti se v rámci pracovní skupiny „životní prostředí, opatření protipovodňová a proti suchu, lesy“ tématu intenzivně věnují a závěry budou publikovány v aktuálně připravovaném volebním programu.

Je evidentní, že pohled na vykácené plochy lesních porostů netěší vůbec nikoho a tím méně lesníky, kteří doslova před očima přicházejí o plody své dlouholeté obětavé práce. Jsou-li však současné dramatické změny lesa v důsledku klimatického vývoje nevyhnutelné, možná je z ekonomického pohledu dobře, že kalamita na Krnovsku udeřila dříve než jinde v republice, kdy výkupní ceny dříví budou na takové úrovni, kdy již nezbydou žádné prostředky na inovativní a promyšlená, přírodě blízká opatření.

Jak si však nedávno povzdechl jeden z jednatelů lesní správy, „Za pár desítek let to tady budeme mít krásné.“ Držme si palce, abychom se s těmito výzvami poprali co nejlépe a budoucím generacím připravili příjemné životní prostředí tak, jak to dělali naši předkové pro nás.

Miroslav Kozelský
člen dozorčí rady Lesní správy města Krnova

Back To Top